Proč některým lifterům roste síla, ale ne svaly

Na první pohled to působí nelogicky. Váhy na čince jdou nahoru, maximálky se zlepšují, ale postava v zrcadle vypadá pořád stejně. Nebo skoro stejně. Tenhle jev je v silovém tréninku mnohem běžnější, než si lidé myslí, a většinou nejde o chybu, ale o důsledek toho, jak tělo na trénink reaguje.

Nervový systém je rychlejší než svaly

První a nejčastější důvod spočívá v nervovém systému. Když začnete trénovat těžké váhy, tělo se nejdřív naučí lépe využívat to, co už má. Zlepší se koordinace, zapojení svalových vláken i načasování pohybu. Výsledkem je vyšší síla bez výrazného nárůstu svalové hmoty. Tělo se prostě naučí z existujících svalů dostat víc výkonu. To je typické hlavně u lifterů, kteří jedou nízké počty opakování a vysokou intenzitu.

Pokud většinu času zvedáte těžké váhy v rozsahu jednoho až tří opakování, dáváte tělu jasný signál. Cílem je výkon, ne objem. Svaly dostanou impulz ke zlepšení síly, ale ne dostatečný stimul k výraznému růstu. Hypertrofie potřebuje objem, čas pod napětím a určitou míru metabolického stresu. Čistě silový trénink tyto podmínky často nesplňuje, i když síla roste velmi dobře.

Kalorie a bílkoviny

Další častý problém je příjem energie. Síla může růst i při udržovacím příjmu nebo mírném deficitu, zvlášť u pokročilejších lifterů. Svaly ale bez dostatku kalorií a bílkovin růst nebudou. Mnoho lidí si myslí, že jí dost, protože nepociťují hlad. Jenže těžký trénink má jiné nároky než běžný denní režim. Pokud tělo nemá z čeho stavět, zlepší výkon, ale objem nepřidá.

Technika a doplňkové cviky

S lepší technikou dokáže lifter zvednout víc i bez větších svalů. Kratší dráha činky, lepší napětí v těle a práce s pákami často nahradí chybějící objem. To je výhoda v soutěžním powerliftingu, ale nevýhoda, pokud je cílem i vizuální změna postavy. Síla pak roste hlavně díky efektivitě pohybu, ne díky větším svalům.

Lifteři, kterým roste síla, ale ne svaly, často podceňují doplňkové cviky. Zaměří se na hlavní lifty a všechno ostatní berou jen jako nutné zlo. Tím ale přichází o velkou část hypertrofického stimulu. Právě doplňkové cviky, vyšší počty opakování a cílená práce na slabiny dávají svalům signál k růstu.

Regenerace často nestíhá tempo tréninku

Dalším důvodem, proč síla roste, ale svaly ne, bývá podceněná regenerace. Nervový systém zvládne krátkodobě fungovat na dluh, svalová tkáň ale ne. Pokud lifter jede těžké váhy často, málo spí a regeneraci bere jen jako nutnou pauzu mezi tréninky, tělo nemá prostor na růst svalů. Výkon se může zlepšovat, protože nervový systém se adaptuje rychle, ale svaly nedostanou čas ani podmínky, aby zesílily objemově.

Tohle je typické hlavně u lidí, kteří trénují tvrdě, ale všechno ostatní berou jako vedlejší věc. Spánek, stres mimo posilovnu a celková zátěž mají na svalový růst větší vliv, než se často připouští.

Genetika a čas hrají větší roli, než se říká

U některých lifterů hraje roli i genetická predispozice. Někdo má přirozeně lepší nervosvalovou koordinaci a dokáže rychle zvyšovat sílu bez viditelného nárůstu objemu. Jiný potřebuje víc času, víc objemu práce a trpělivost, aby se změny začaly projevovat i navenek.

Svalový růst je pomalejší proces než zvyšování síly. Zatímco výkon může jít nahoru v řádu týdnů, objem se často mění v horizontu měsíců. Pokud lifter neustále přeskakuje mezi programy nebo čeká rychlé vizuální změny, může mít pocit stagnace, i když se ve skutečnosti posouvá správným směrem.

Je dobré si říct, že růst síly bez výrazného růstu svalů není chyba. Pro soutěžní liftery je to často výhoda. Pokud ale chcete kombinovat sílu i objem, je potřeba změnit priority. Přidat objem práce, upravit jídelníček a dát svalům důvod růst, ne jen podávat výkon.

Síla ukazuje, co tělo umí. Svaly ukazují, jak se na to připravilo. A tyhle dvě věci se někdy vyvíjejí každá vlastním tempem.

Zdroj foto: www.freepik.com

Zdroj textu: strongerbyscience.com, nsca.com, examine.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov