Co dělá dlouhodobé sezení s tělem sportovce?

Sportovec a sezení nejdou moc dohromady, jenže realita je jiná. I lidi, kteří zvedají těžké váhy nebo běhají půlmaratony, stráví klidně osm hodin denně na židli. A tělo nezajímá, jak tvrdě trénujete. Zajímá ho, co děláte nejčastěji. A když většinu dne sedíte, dřív nebo později to začne mít dopad i na výkon. Někdy úplně nenápadný, někdy brutálně viditelný.

Tělo se přizpůsobí tomu, v čem ho držíte nejdéle

Když sedíte, kyčle jsou pořád v ohnutí. Svaly vepředu se zkracují, ty vzadu povolují. A pak přijdete na trénink a najednou nejde udělat pořádný dřep. Hrudník padá dopředu, bedra protestují a nohy nejsou schopné pracovat v plném rozsahu. Ne proto, že byste byli slabí. Ale protože tělo si zvyklo na pozici, kterou mu servírujete každý den. A sed neodpovídá žádnému sportovnímu pohybu.

Záda trpí, i když máte silný střed těla

Sportovci si často myslí, že pevné břicho vyřeší všechno. Nevyřeší. Dlouhé sezení stlačuje meziobratlové ploténky, zhoršuje cirkulaci a mění způsob, jak stojíte i chodíte. Záda pak tuhnou, mají horší reakci na zatížení a při mrtvém tahu nebo dřepech se ozývají mnohem rychleji. A co je nejhorší, když sedíte dlouho, ztrácí tělo schopnost rychle aktivovat hluboké svaly, které potřebujete u těžkých vah.

Sezení kazí techniku víc, než si většina sportovců uvědomuje

Hodně lidí si myslí, že technika se zhoršuje únavou nebo špatným tréninkem. Jenže často za to může právě sezení. Bedra jsou přetížená, kyčle ztuhlé a lopatky zlenivělé. A to má za výsledek předklánění u dřepu, kulatá záda na mrtvém tahu a horší stabilitu na benchpressu. Tohle nejsou technické chyby. To je mechanika těla, které celý den tvrdne v jedné jediné poloze.

Jaké jsou nejčastější signály, že vám židle ničí výkon?

Tělo posílá varování docela jasně, jen je lidi ignorují. Ráno máte těžké nohy a pocit, že jste „zkrácení“ už při rozcvičce a také máte tuhá bedra, která povolují až po několika sériích. Také kyčle, které při dřepu píchají nebo zadek, který odmítá pořádně zabrat. Když se tohle objevuje pravidelně, není to tréninkem. Je to tím, že osm hodin denně sedíte jako socha.

Není nutné převrátit život naruby. Stačí drobnosti, které udělají velký rozdíl. Každou hodinu se aspoň na minutu zvednout, trochu rozhýbat kyčle, záda a lopatky. Na tréninku dát pár minut mobilitě, která se zaměří na kyčle a páteř. A hlavně naučit se vnímat tělo i mimo trénink. Sportovec je sportovec celý den, ne jenom v posilovně. A židle může být pro výkon větší nepřítel než těžká činka.

Zdroje:

• health.harvard.edu
• ncbi.nlm.nih.gov
• physio-pedia.com