Rozhovor s profi kutilem

Jak se stane, že se člověk se zálibou v řemeslných pracích, stane profi kutilem? Přinášíme rozhovor s člověkem, který se rozhodnul posunout svůj koníček o kousek dál. Jaká byla jeho cesta a proč nepoužívá nářadí po dědečkovi?

Jaké byly vaše začátky?

Již během studia vysoké školy mi došlo, že mě studium práv nebaví. Tolik obecných pojmů a žádný reálný užitek z nich. Ve volných chvílích jsem chodil za dědou, který je truhlář, a práce s ním mi dodávala pocit, že dělám něco, co mi do života přináší radost. V té době jsem přemýšlel svoje první elektronářadí. To dědovo bylo fajn, ale měl s ním spoustu potíží. Kvůli nutnosti vše zapojovat do elektřiny měl všude prodlužovací kabely, a navíc vše musel tahat s sebou i na montáže.

Jak jste posunul svou zálibu o kousek dál?

Nechal jsem studia a zaměřil jsem se na výrobu. Četl jsem truhlářské časopisy, zajímal jsem se o renovace historického nábytku. Každý výzva pro mne byla velká radost. Zpočátku jsem dělal drobné úpravy interiérů v bytech známých, nakonec jsem si však zařídil živnost a nyní se řadím do kategorie lidí, kteří se živí tím, co je skutečně baví. Realizuji kompletní přestavby interiérů bytů před jejich prodejem, restauruji starý nábytek a bavím se novými výzvami.

Jak je to s nářadím, zdědil jste po dědovi?

Nářadí po svém dědovi si velmi vážím a používám ho téměř denně. Jedná se ale o ruční nářadí, jako jsou hoblíky, dláta, kladiva či struhy. Elektrické nářadí jsem vyměnil za kvalitnější. Oblíbil jsem si nářadí Stanley Fatmax, zejména proto, že dávám přednost akumulátorovým strojům. Zřejmě patřím do nové generace, která není ochotna s sebou tahat prodlužovačky – navíc mi ke všem strojům stačí jeden akumulátor, což mi plně vyhovuje.

Také si přejete stát se profi kutilem? Jděte si za svým snem, a jistě se vám vyplní.