Med, cukr, hroznový cukr, vláknina, brambory či rýže nemají navzájem příliš mnoho společného, až do doby, dokud se nepodíváme na jejich složení. Zjistíme, že všechny tyto potraviny jsou nositeli sacharidů. Jedná se však o zdroj zcela rozdílných sacharidů, které se od sebe liší počtem uhlíkových jader, a tedy i v tom, jak rychle je tělo schopno tyto sacharidy rozložit. Nejmenší problémy mu dělají monosacharidy, tedy sacharidy obsažené v ovoci, medu, klasickém cukru atd. Později se rozkládají disacharidy a konečně také polysacharidy.
Pokud chceme volit správný sacharid, musíme mít na paměti pravidlo, že čím kratší řetězec, tím vyšší glykemický index v našem těle. Jedná se o hodnotu glukózy v krvi. Funkce samotných sacharidů je v našem organismu nesmírně důležitá a v podstatě se dá označit za pohonnou látku našeho těla. Bez sacharidu bychom prostě příliš dlouho nevydrželi.
Pokud se řekne slovo sacharidy, většina z nás si představí sladkosti, cukr v kostkové podobě či slazené nápoje. Máme zakódováno, že pokud budeme tento typ potravin konzumovat, budeme jen kynout. A je to pravda, zvláště pokud budeme tyto potraviny konzumovat na gauči či přímo večer v posteli. O něco bezpečnější sacharidy najdeme například v přílohách jako je rýže, celozrnné pečivo, či brambory. Energie získávaní z těchto potravin se uvolňuje postupně. Nehrozí tak u kolísání hladiny glykemického indexu bude kolísat.
Stabilní glykemický index je pro nás nesmírně důležitý. Zejména správná funkce organismu je na této hladině závislá. Hladina cukru v krvi však má tendenci po vyplavení inzulinu klesat. Velké výkyvy nastávají v momentě, kdy se hodně přejíme, popřípadě pijeme přemíru alkoholu. Stabilní hladina je také důvodem, proč většina odborníků doporučuje pravidelně jíst 5x denně. Se sacharidy můžeme být přátele, a vlastně musíme. Je potřeba nebát se jich a umět s nimi správně pracovat.